Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská noc, je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, který se odehrává v noci ze 30. dubna na 1. května. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v Německu a Skandinávii. Oslavy jsou často ztotožňovány s gaelským svátkem Beltane.
Lidé v dobách minulých v magické síly a čarodějnice věřili. Poslední dubnovou noc se proto snažili ochránit sebe, domácí zvířata i celou vesnici hned několika zvyky. Na kopcích za vesnicí pálili ohně, jejichž dým měl od tamních obydlí odehnat zlo a vše špatné. Získaný popel byl velice cenný a rozhazoval se po polích, aby je posílil a budoucí úroda byla štědrá. Někteří lidé věřili v očistné účinky ohně a plameny proskakovali. Dokonce do vzduchu házeli zapálená březová košťata, která měla čarodějnice zahnat.
Podoba pálení čarodějnic na počátku 21. století si zachovává řadu rysů pocházejících z minulosti, zároveň však došlo k řadě změn. Původní sociální, ochranný a náboženský význam byl nahrazen funkcí zábavnou a společenskou.
Víte, jak se tento pohanský svátek slaví ve světě?
Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko
Způsoby oslav se liší v různých částech zemí, všude ale většinou hoří veliké ohně, přes které odvážlivci přeskakují. Jedny z největších oslav se konají ve studentských městech a vážou na sebe i další kulturní akce. Často se při nich zpívá a koncertuje – vystupují různé studentské pěvecké sbory, lidé piknikují v parcích, popíjejí a grilují. Často jsou v převlecích a maskách a účastní se celé rodiny.
Německo
Na severu, zejména v přímořských oblastech, jsou oslavy podobné našim. Zapalují se vatry a slaví se příchod jara. Ve venkovských oblastech na jihu vypadá tato noc jako u nás první duben, tedy apríl. Zejména mladí lidé vymýšlejí různé vtípky a vychytávky na ostatní.
Kromě naší země a těch výše zmíněných se pálení čarodějnic slaví také na Slovensku, ve Skotsku, Irsku, Polsku, Estonsku, Lotyšsku.
