Již začátkem tohoto roku jsme informovali, že ve Slůněti jdeme s dobou. Plánujeme tudíž při práci s překlady ve větší míře využívat nástroje umělé inteligence (AI). Tím budeme schopni našim klientům nabízet ještě lepší a efektivnější služby.
Umělá inteligence v překladech: Praktický průvodce pro firmy
Umělá inteligence a strojové překlady zažívají velký boom, a pro mnoho z nás není snadné se v té přemíře informací orientovat. Pokud například váháte, zda vůbec dát umělé inteligenci šanci, či jste naopak přesvědčeni, že lidským překladatelům už odzvonilo, v následujícím článku vám přiblížíme, že to není tak jednoduché a že ne každý typ textu je pro strojový překlad vhodný. Vždy ale záleží na účelu překladu. Pokud potřebujete překlad jednoduchého textu do vašeho rodného jazyka jen pro vlastní účely, tj. jen „vědět, o co tam jde“, může být umělá inteligence neocenitelným a praktickým pomocníkem. Platí pro ni ale rčení, že může být dobrý sluha, ale špatný pán. Často totiž „vyplivne“ texty, které na první pohled vypadají a zní obstojně. Při bližší kontrole však občas zjistíme, že je překlad nepřesný, chybí v něm klíčové informace nebo se tam naopak objeví něco, v originále vůbec není.
S jakým typem textů si tedy umělá inteligence poradí obstojně?
Poměrně s klidem jí můžete svěřit krátké jednoduché texty v jazyce, který dobře ovládáte. Můžete si tedy sami bez větší námahy a časové náročnosti ověřit správnost překladu a případně i opravit drobné chyby nebo nesrovnalosti. Často se jedná o obecná interní oznámení, e-maily nebo třeba i informační newslettery.
Strojový překlad s post-editingem rodilým mluvčím: Vhodný kompromis pro delší texty
Pokud potřebujete přeložit delší a trochu složitější text, ale omezuje vás čas a/nebo rozpočet, můžete vyzkoušet službu strojového překladu s post-editingem rodilým mluvčím. Tento způsob překladu se nám osvědčil u některých technických dokumentací, jednodušších právních dokumentů nebo např. všeobecných obchodních podmínek. Tyto texty jsou vesměs psány jednoduchým, strohým jazykem, se kterým si AI poradí, ale zároveň je třeba, aby překladatel/post-editor ověřil správnost terminologie a přesnost právních formulací.
Kdy se umělé inteligenci vyhýbat obloukem?
A které typy textů AI raději vůbec nesvěřovat? Je třeba mít na paměti, že AI překládá slova a věty, nikoliv význam. Nerozumí vtipům, slovním hříčkám, dvojsmyslům a kulturnímu kontextu. Vyhněte se tedy jejímu využívání pro jakékoliv kreativní a umělecké texty, jejichž hodnotu by strojový překlad znevážil. Nevhodné jsou i právní, technické nebo odborné texty s vysoce specializovanou terminologií, složitými formulacemi či striktně důvěrnými informacemi. AI vám moc nepomůže ani s needitovatelnými soubory (nekvalitní skeny, výkresy, fotografie). Zejména pokud potřebujete, aby výsledný výstup graficky připomínal originál. A paradoxně je často bezradná i v případě špatně napsaných textů, tedy např. takových, které obsahují množství chyb nebo nesprávných formulací. Není si na rozdíl od člověka totiž schopná domyslet, „co tím chtěl básník říci“.
Umělá inteligence v překladech může být oříšek!
Stále si nejste jisti, jaký typ překladu by byl pro vás nejvhodnější?
Zašlete nám soubor k náhledu, rádi vám s dalším postupem poradíme.
